2.Díl

30. června 2012 v 14:28 | Kolly |  Příběhy
Večer:
2.Díl
-------------------------------
Pokračování:
Probudil mě zvonek na ranní kávu v nemocnici. Když jsem se zeptala na LOLU tak mě pěkně zamrazilo. Protože prý je v těžkém komatu a už se asi nevzbudí..Což bylo dost děsné!
Utíkala jsem domů na stole ležela zelená obálka.To moji obálku neposlali?Cože?? Vzala jsem ji a hodila na postel!Teď už se nadá nic zkazit všechno jsem zdupala jak jen jsem mohla! To není možné! Když přišla mamka ze snídaní vůbec se mi nechtělo byla jsem sto chutí jí říct že už dál nevím..Prostě se nevím rady..Ale to jsem ji říct nemohla.Když už jsem s tím začla tak to taky dokončím.No co..Na mamku jsem ani nepromluvila a vyrazila jsem jí tác z obědem když jsme utíkala ke dveřím,..Ze zdola jsem ještě zařvala ,,promiň,, a už jsem spěchala na poštu.Z okna se mám adívala tak děsně že mě asi trest nemine.Utíkala jsem ale autobus jsem stejně nestihla..Ani jsem nevěděla co dělám..Prostě jsem jenom běžela.Když jsem seděla na lavičce tak jsem si říkala proč to vlastě dělám jen je to záběr času stejně už je pozdě.A tak jsem se zlehka o točila a šla jsem domů.Na posteli ležela ještě ta obálka ale neměla jsem chuť zase koukat na ten ubohý text kdy jsem One Direction psala jak je mi líto LOLY.Sedla jsem k netu a obálku vyhodila do koše.Na ICQ byla online kámoška tak jsem ji napsala že ta obálka nevyšla..Přitom už jsem nikdy nechtěla tu odpornou adresu vidět.Celý svět v četně One Direction se mi zhnusil.Ale proč?To se vůbec nemuselo stát kdybych tohle pro LOLU nedělala.Ona mě ani nezná.Třeba už taky nemá ráda 1D...Bože Na všechno jsem měla tak málo času.Když jsem z laptopem usla v posteli na nic jsem už nemyslela a zavřela oči.Ráno mě jako vždy zbudil zvuk popelářu.Stakovou jsem úplně zapoměla na školu.A zase jsem se chtěla vrátit k noormálu.Což nešlo protože mi pořád hlavou vrtala LOLA jestli je v pořádku co 1D atd..Tak jsem prostě jsem se hodila na marodku..Máma byla už v práci a nechala mě doma ať se vzpamatuju..Měla jsem 30 horečky a tlak na výbuch sopky.V tom zazvonil zvonek..,,Né,, věděla jsem že to budde teta protože mi mamka říkala že asi příde z koláček..Šla jsem dolu a poschodech jsem volala ,,dále,, ,,dále,, no tak tétóóóó!! Nic..Jen podruhé zazvonil zvonek.Tak tedy ke dveřím! Když jsem otevřela spatřila jsem One Direction! A tla vyrostl natolik že bylo ofous mojeho zániku! Vykřikla jsem ,,a tyvole,, fakt jsem nemohla říci nic jiného?Jsem inteligentní!Ale věřte mi že v té chvíli nemyslíte na nic jiného než na to že se nemůžete hýbat a chce se vám křičet.A tak řekla samozdřejmě anglicky ať jdou dále a oni mi vše řekli že zelená obálka byla odepsání že hnde jsou na cestě a že ta stránka je povzbuzuje k inspiraci tak i k názvu 1D-.. O bože byla jsem štěstím bes sebe než mi ale došlo že je pozdě že LOLA už nemůže své přání dosnít..A to mi bylo líto ze všeho nejvíce. A věřte že se mi chhtělo brečet.Vše jsem jim o LOLE řekla a taky jsem jim slíbila že zaní pojedeme ale pravdu už jsem nestlihla.Měli v očích záři že múžou pomoci ale nechtělo by se mi je sklamat.A tak jsem jim to šetrně po cestě řekla.Všichni se azstavili a řekli že život je jen přítomnost ale že když přídou do jejiho pokoje možná se změní na budoucnost a LOLA bude nejšťastnější holka na světě..Ostatně jako já (to ale není pravda) LOLA už tady není a to je to nejhorší.Že je pozdě!Když jsme přišli do jejiho pokoje nebyla tam a já jsem prostě vypsrsklá slzama.Niall přišel a obejmulmě také se rozbrečel bylo to tak sladké..Ale o to nešlo.Políbil mě na čelo a řekl že je vše v pořádku že jsme rádi že jsme tady a splnili ji sen! Ale v tom jsem zvedla hlavu řekla jak to může být splněný sen když tu LOLA není?? To byla otázka kterou jsem ho zasáhla.Řekl jen nejprve mi dal hlavu na čelo a řekl že pochopit věc je jedna věc a cítit ji z někým a za někoho je druhá věc..Bylo mi to tak líto že jsem už prostě nemohla dále a řekla jsem že se všem omlouvám všichni přišli ke mě a objímali mě.Ten den u mě přespali a dělali jsem blbosti.Druhý den jsem je dovedla na letiště.Ještě jsem mě kluci stačili zeptat na to jestli nechci s nimi ale nešlo to.. ;))) Spomínka na kluky jako spomínka na LOLU a to jsem už nechtěla.Od té doby beru kluky za kamrády ne jako idoly zpěváky nesplnitelný sen"!Vše se dá splnit ikdyž víte že ten se není váš!!

Konec dílu ,,VEČER,,
Kolly
---------------------------------------------------------------------
IvušQ:Máte své příběhy posílejte je na takovaivetka@seznam.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama